VoZP získala digitálního Oskara za průlom ve státní správě

Mimořádný úspěch zaznamenal projekt datového propojení Vojenské zdravotní pojišťovny s Českou správou sociálního zabezpečení. Jeho hlavní strůjce, ekonomický ředitel VoZP Pavel Kolář, převzal 9. října hlavní cenu v prestižní soutěži IDC Digital Future Awards Czech Republic v kategorii Digitální infrastruktura. Takzvaného digitálního Oskara získal v konkurenci projektů Plzeňského Prazdroje, Raiffeisenbank, skupiny COOP či Ministerstva práce a sociálních věcí.

Odborné poroty v této soutěži oceňují mimořádné počiny na poli digitalizace. Projekt VoZP v kategorii Digitální infrastruktura zvítězil mimo jiné díky svému potenciálu konečně rozhýbat zamrzlou digitalizaci ve státní a veřejné správě a významně ulehčit lidem od byrokracie. „Naše řešení to skutečně může takzvaně prokopnout,“ říká v rozhovoru Pavel Kolář.

Co vás vede k závěru, že by se digitalizace veřejného sektoru mohla konečně "odšpuntovat"?
Vojenská zdravotní pojišťovna vsadila na rozvoj komunikace přes Informační systém sdílené služby (ISSS) a spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle mého názoru stojíme na prahu průlomového projektu, který by mohl být klidně jednou z vlajkových lodí všech snah o digitalizaci procesů mezi občany a orgány státní správy. Ve veřejné sféře to totiž bývá tak, že když někdo konečně zavede do praxe nějaké úspěšné technologické řešení, tak to takzvaně „prokopne“ a brzy se začnou přidávat další instituce. A já jsem přesvědčen, že právě naše řešení datového propojení se „sociálkou“ může tuto digitální revoluci spustit. Opravdu je načase to konečně prokopnout. 

Co si má pojištěnec pod vaším projektem konkrétně představit?
Občan, pojištěnec nebo plátce pojistného má ve svém vztahu ke zdravotní pojišťovně množství oznamovacích povinností, což vytváří značné nároky na správnost a přenos dat. Například uchazeč o zaměstnání nově zapsaný na Úřadu práce musí tuto skutečnost do osmi dnů ohlásit a doložit zdravotní pojišťovně. Totéž má povinnost učinit nový poživatel důchodu, žena na mateřské, student, kterého zapsali na střední či vysokou školu… Zdravotní pojišťovna to potřebuje proto, aby věděla, kdo bude za tohoto pojištěnce hradit pojistné. Jinak klientovi začne automaticky naskakovat dluh na pojistném. To se bohužel stává velice často, protože klienti třeba o této oznamovací povinnosti nevědí nebo na ni zapomenou, případně ji prostě ignorují. Mnohá z těchto dat však má k dispozici právě „sociálka“. A projekt, který jsme ve spolupráci s ČSSZ připravili, nám umožňuje čerpat vybraná data o našich pojištěncích z jejích databází. Můžeme ověřit jejich správnost a porovnat je s údaji, které evidujeme v našem informačním systému. Konečným cílem je, aby kterýkoli údaj o občanovi, který má státní správa k dispozici, nemusel tento občan opakovaně sdělovat na jednotlivých úřadech.

Takže jde hlavně o výměnu dat?
Ano, ale s velkým benefitem pro občana. Pokud mezi sebou takto komunikují orgány veřejné správy, pak lze sejmout část povinností z beder pojištěnců. Například skutečnost, že se z nějakého zaměstnance stal od určitého data starobní důchodce, se již nedozvíme od něj, ale přímo od „sociálky“, automaticky mu přiřadíme příslušnou platební kategorii a začneme pojistné za něj požadovat od státu. Novopečený důchodce nebude muset nic dokládat, nezačne mu vznikat dluh a pojišťovna nepřijde o peníze. Totéž maminka, která začala pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Obdobně používá VoZP službu i pro ověření zaměstnání a pracovní neschopnosti, a to nejen u hlavního pracovního poměru, ale i u „dohodářů“. Navíc celý proces lze zautomatizovat, naprogramovat tak, že získáme a ověříme data o všech našich pojištěncích, jichž je 700 tisíc, a poté už budeme evidovat pouze změny.

Kde jinde lze tuto výměnu dat ještě využít?
Projekt ukázal, že použitá technologie komunikace mezi zdravotní pojišťovnou a ČSSZ je správná, využitelná a stabilní. V současné době je to navíc jediný způsob komunikace mezi orgány veřejné správy a veřejné moci, který je v souladu se zákonem. Dá se využít napříč veřejnou správou a toto naše know-how lze zavést u všech zdravotních pojišťoven, tedy v rámci obsluhy 10,8 milionů lidí, kteří tu žijí. Ostatně některé zdravotní pojišťovny již toto řešení převzaly, jedna z nich už má tuto službu v provozu a další jsou ve stádiu implementace. Vojenská zdravotní pojišťovna byla první a věřím, že se přidají všechny ostatní, případně další orgány veřejné správy a veřejné moci.

Kdy účinky nového způsobu komunikace mezi úřady pocítí pojištěnci?
Z pohledu efektivity očekáváme dopady v roce 2025, kdy bude zaveden ze strany ČSSZ tzv. AIS vyrozumívací – tedy automatický informační systém, který po vyžádání komplexních informací o pojištěnci zajistí, že napříště již budeme dostávat informace pouze o změnách, které se ho týkají. Eliminace potřeby opakovaného vyžadování dat od klientů však otevírá dveře k rozvoji spolupráce s dalšími institucemi státní správy.

Například?
Mám na mysli třeba Generální finanční ředitelství nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jsem přesvědčen, že není daleko doba, kdy zbavíme všechny osoby samostatně výdělečné činné, tedy živnostníky, povinnosti podávat každoročně přehledy o daňovém základu a zálohových platbách na zdravotní pojištění. Pojišťovna zjistí potřebná data z daňového přiznání konkrétního plátce a sama vyúčtuje pojistné. Teprve v případě nejasností jej vyzve k doložení určitých skutečností. Bude to mít dopad na více než milion občanů a povede to k významnému snížení byrokratické zátěže. A takto bych mohl pokračovat. Méně byrokracie v důsledku takto pojatého způsobu sdílení dat přinese radikální změnu vnitřních procesů nejenom ve zdravotních pojišťovnách, ale ve státní a veřejné správě obecně. K tomu je nutná i změna příslušných zákonů. Náš příběh nicméně ukazuje, že zdigitalizovat a zefektivnit služby státu a jeho institucí pro občany lze.

Vycházíte klientům díky digitalizaci vstříc i v něčem jiném, než je postupné snižování administrativních povinností?
Naprostou většinu úkonů, které s VoZP pojištěnec potřebuje vyřešit, lze učinit on-line. Většina klientů k nám fyzicky v podstatě nikdy nemusí přijít. Přes Klientský portál nebo mobilní aplikaci Zdraví na klik, kde je při registraci bezpečně identifikován, může klient velmi rychle požádat o příspěvky z preventivních programů, vyřídit změnu osobních dat, požádat o potvrzení bezdlužnosti či o novou kartičku pojištěnce nebo podat přehled OSVČ. Velmi užitečná – a často i poučná – je možnost zobrazit si kdykoli veškerou péči, kterou na mě zdravotní pojišťovně vykázala zdravotnická zařízení, a to včetně cen, které pojišťovna za jednotlivé výkony zaplatila. Mnozí klienti jsou pak překvapeni, kolik peněz zdravotní péče ve skutečnosti stojí.